Dojídání po dětech vám může zkazit postavu

Dojídání po dětech. Který rodič to nezná. No přece se to nevyhodí! Plýtvat jídlem se nemá! Šup s tím do pusy a hotovo.

Jenže to je jedna lžíce sem, druhá lžíce tam, tu pár kuliček hroznového vína, tu kousek nedojedeného banánu, rohlíku, nakousnutá sušenka, bábovka, zbytek špaget nebo krupicové kaše ... Vždyť o nic nejde. Mnoho žen, které pečují o malé děti, často sní o své ideální postavě, ale ne a ne se jí přiblížit.

Malý či větší OTP (okrasný tukový pás) je ozdobou, které se chce zbavit snad každý. Příčin nadbytečných tukových zásob může být celá řada. Souvisí s celkovým životním stylem, jídelníčkem jako takovým, mírou stresu, pohybu, životní pohodou, zdravotními komplikacemi či rozhozenou hormonální soustavou. Je tu ale jedna příčina, kterou můžeme ovlivňovat každý den. Dojídání po dětech.

Sice jsme, my ženy, se svým drahouškem spojené a v období těhotenství a kojení to jídlo opravdu sdílíme, jakmile ale dítě začne mít svůj vlastní jídelníček, je třeba přejít na systém MOJE-TVOJE.

Každý má mít svoji porci. Tečka. A to, že dítě něco nedojedlo nebo mu to nechutná nebo jsme mu naložili jak horníkovi, automaticky neznamená, že to budeme dojídat. Ono se to nezdá, ale i nenápadných 200 kalorií navíc každý den nám může za půl roku způsobit pěkných pár kilo navíc.

Moje děti si občas přejí udělat klasickou krupicovou kaši. Dost jiných výživných potravin dostávají okolo, tak proč ne. Klasická krupicovka, pěkně s máslem a kakaem (jak jinak!) a teď obě nechají půlku talíře ... Já jsem ale svoji večeři měla. Takže to bez mrknutí oka zlikviduji. Dodávám, že nesnáším plýtvání a nepodporuji vyhazování jídla. Jsou ale situace, kdy je třeba se rozhodnout, jestli nám z dlouhodobého hlediska udělá větší radost půl talíře špaget či krupicové kaše v břiše, nebo pohled do zrcadla.